Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie fotografování na náchodsku

11. 1. 2013

 

Něco z historie fotografie na náchodsku

 

Fotografie nesporně patří mezi největší vynálezy 19. století. Stejně tak jako řada jiných, dalších objevů a důležitých vynálezů byla součástí přeměn, které provázely průmyslovou revoluci. Zkusme si představit život dnešní vyspělé společnosti bez fotografie... je nemyslitelný. Právě fotografie se stala nositelem takových obrazových informací, které nás dnes obklopují a bez nichž se neobejdeme. Byla ve svých počátcích závislá na celkovém vývoji techniky a stejně tak jako i jiné obory prodělala i ona opravdu obrovský rozvoj.

V roce 2004 jsme vzpomněli již 165. výročí vzniku fotografie, která byla vlastně první prakticky využívanou fotografickou technikou. Od ní pak vede přímá cesta k fotografiím, jak je známe přibližně z poloviny 19. století. I když počáteční doba fotografie byla poznamenána řadou technických obtíží, vynález se rychle rozšířil a brzy se stala fotografie obecnou záležitostí.

V polovině padesátých let 19. století se setkáváme s prvními fotografiemi v Praze a o pouhých deset let později zahajují svoji činnost i fotografové v Náchodě, v malém městečku, které mělo v té době méně než tři tisíce obyvatel.


fotoaparát Otto Raimana 

V této době můžeme právě na území náchodského okresu vystopovat vznik prvních fotoateliérů. V první polovině šedesátých let vznikají dva ateliéry v Náchodě. Fotografii se tu věnuje Anton Markl a náchodský rodák Teodor Pozděna, který předtím dokončil studia na malířské škole ve Vídni.
Oba náchodští fotografové však končí svoji činnost v roce 1866. Teodor Pozděna umírá v mladém věku 22 let a Anton Markl z Náchoda zmizel pravděpodobně v souvislosti s prusko-rakouskou válkou.

Do Náchoda dojíždí fotografovat Josef Lorenz z Josefova. V roce 1868 otevírá v Náchodě fotografickou dílnu Fridolín Josef Kolínský (nar. 16. 3. 1844, + 1873) a po jeho časné smrti ji přebírá jeho mladší bratr Petr Pavel Kolínský (nar. 29. 6. 1851, + 6. 1. 1939), který pak živnost provozuje až do dvacátých let 20. století.

Kolem roku 1890 byl v Náchodě činný také Eduard Hejzlar, ten byl také akademickým malířem. Ostatně i dílna náchodské fotografky Vefy Lindaurové, sestry Kolínského, nesla označení "fotografické a malířské atelié".

Na přelomu 19. a 20. století vznikají v Náchodě další nové ateliéry (Krouský, Křičenský, Bárta). Náchodský Jindřich Bárta otevírá v té době filiálku také v sousední České Skalici.

Jen velmi těžko můžeme ovšem vystopovat, kdy se v našem regionu objevili první fotoamatéři. V případě samotného Náchoda máme jejich práci doloženou z konce devadesátých let 19. století. Rozmach amatérské práce byl veliký a vyústil později k jejímu organizovanému pěstování.